Dysplazie kyčelního kloubu postihuje nejčastěji psy velkých plemen,  ale můžeme se s ní setkat i plemen malých a dokonce i u koček. Projevuje se typicky u dvou věkových kategorií psů a  jsou to jednak štěňata ve věku 4-12 měsíců, kde je příčinou laxita kyčelního kloubu (částečné vyklubování /subluxace/ při opoře o končetinu) a jednak starší psi s rozvinutou artrózou kyčelního kloubu. Při jakémkoliv podezření na potíže s kyčlemi u štěňat vyhledejte veterinární ošetření co nejdříve, respektive požádejte svého veterináře o odeslání na specializované ortopedické vyšetření.

U štěňat dokážeme provést tzv. časnou diagnostiku DKK , neboli vyšetření pasivní laxity kyčelních kloubů metodou, které je období americké PennHip metody, již ve věku 3,5 měsíce. Budete-li vyčkávat na definitivní vyšetření DKK po 1 roce věku, může být ztraceno mnoho účinných metod chirurgické terapie, protože  jejich časová indikace je přísně omezena na mladá zvířata. V případě podezření na DKK ( příznaky jsou neochota ke vstávaní, posedávání, lupání či klikání v kyčlích při pohybu …) vyhledávejte prosím ortopedické vyšetření pro svého psa co nejdříve, velmi zásadně jde o čas!!!

V terapii DKK potom provádíme dvojitou (někdy trojitou) osteotomii pánve (DPO/TPO) či juvenilní pubickou  symfysiodézu (JPS). U vhodných a jinak neřešitelných pacientů požíváme s dobrými výsledky i tzv. Slocumovu DARtroplastiku (nové vytvoření horního okraje kyčelní jamky /acetabula/ pomocí kostního štěpu transplantovaného z křídla a těla kosti kyčelní). Totální endoprotézu (náhradu, THR) kyčelního kloubu neoperujme a pacienty zasíláme kolegům do Prahy či Ostravy, kteří jsou v této technice ještě výrazně lepší než my…. 🙂